III. DÍL Historie Havlíčkových sadů: Jak se rodila Gröbeho vila

Vše nasvědčuje tomu, že představy o podobě vily a pojednání jejího okolí se vyvíjely postupně. Na vrcholu svahu, na místě současné budovy, si nechal Gröbe postavit nejprve vilu skromnějších rozměrů, jejímž autorem byl architekt Alois Turek. Zanedlouho poté však došlo ke změně celkové koncepce. Vila architekta Turka byla s výjimkou nepatrné části stržena a na jejím místě byl zbudován stávající dvoupatrový objekt v neorenesančním stylu podle návrhu architektů Antonína Barvitia a Josefa Schulze. Základní kámen vily byl položen 1. června roku 1871. Její stavba pak probíhala po celý zbytek sedmdesátých a větší část osmdesátých let. Některé plány jsou datovány až do roku 1888. Současně s vilou začal být v jejím bezprostředním okolí budován i park, jehož působivá, nicméně obtížně přístupná plocha na strmém svahu kopce si zprvu vyžádala rozsáhlé a finančně nesmírně nákladné terénní úpravy.obrázek (1)

Svojí rozlohou, složením i úpravou se tento park nijak nezadal s výstavností vily a v celkovém účinku byl jejím důstojným protějškem. Na jeho budování se podílela řada významných kapacit z oblasti botaniky, dendrologie a zahradnictví – např. Neuder a Petzold z Drážďan či schwarzenberský dvorní zahradník Rudolf Vácha z Hluboké nad Vltavou. V parku bylo vysazeno množství vzácných stromů a keřů včetně některých dendrologických rarit. Vysazovány byly dokonce i vzrostlé stromy. Exotické rostliny se pěstovaly ve velkém skleníku, který nalezl své místo na severním okraji parku v blízkosti dnešní brány do Rybalkovy ulice. S budováním parku se začalo v jeho severozápadní části výstavbou Grotty a umělých skalisek, na něž vypracoval plány architekt Antonín Bravitius. Tentýž architekt projektoval i novostavbu Dolní Landhausky, která roku 1971 nahradila starší usedlost. Jím navržená novorenesanční architektura, sloužící pravděpodobně k ubytování zaměstnanců, slohově koresponduje s Gröbeho vilou. Stavba vily a zahradního areálu budila ve svém okolí značnou pozornost.